Dotaz

Drahý otče Angelo,

přijměte srdečný pozdrav spolu s ujištěním o mé modlitbě a s poděkováním za Vaše webové stránky, na nichž nabízíte velmi jasné, hluboké a velmi užitečné odpovědi.

Rád bych Vás požádal o vysvětlení ohledně půstu, zvláště nyní, když začínáme postní dobu. Upřímně řečeno: k čemu půst vlastně slouží? Jaký je pravý duch křesťanského půstu? Jistě pomáhá ovládat vášně a posiluje vůli… ale je pravda, že půst nás také otevírá druhým? Jaký je onen „most“ mezi půstem a láskou k Bohu a k bližním? Víte, je pro mě těžké kázat věřícím něco, o čem sám nejsem zcela přesvědčen. Upřímně bych chtěl lépe pochopit jeho smysl.

Mnohokrát děkuji, pamatuji na Vás při své mši svaté.

P. Fabrizio

Odpověď kněze

Drahý otče Fabrizio,

1. Abychom pochopili význam křesťanského půstu, je nutné vycházet z Písma svatého.

Půst se praktikuje i v jiných náboženstvích, ale křesťanský půst má jiný význam.

2. Ve Starém zákoně máme několik svědectví.

„Mojžíš byl s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nejedl chléb a nepil vodu.” (Ex 34,28). Tento půst koná, aby se připravil na přijetí Zákona.

Také Daniel se po určitou dobu postí před nočními zjeveními (Dan 9,3; 10,2).

3. Tento význam zůstává platný i dnes.

Mohu říci, že svatý Tomáš Akvinský, když komentoval obtížná místa Písma svatého, prosil Boha o jejich smysl v modlitbě a půstu.

Půst tedy bezpochyby posiluje naši modlitbu.

4. Ve Starém zákoně se půst praktikuje také proto, aby se člověk pokořil před Bohem, aby byl vysvobozen z trápení a starostí (2 Sam 12,16), aby byly odvráceny pohromy a aby byl vyslyšen Bohem.

Půstu byla připisována i záslužná hodnota. V apokryfní Apokalypse Eliášově se vyzdvihuje zásluha získaná půstem: „Odpouští hříchy a uzdravuje nemoci, zahání duchy a má moc až k Božímu trůnu“ (22n).

Někteří však drželi půst, aniž by změnili svůj život, a ještě se jím před druhými chlubili. Proti takovým lidem proroci vystupují tvrdě. Bohu se totiž líbí především pokora a proměna srdce (Iz 58,5), služba chudým a nešťastným.

5. V Novém zákoně vystupuje především Ježíšův půst. Ten má však jiný význam.

Zatímco Mojžíš se postí, aby se připravil na přijetí Božího zjevení, Ježíš už toto zjevení má – on sám je zjevením.

Podle svatého Tomáše se Ježíš postí proto, aby vyprosil, že posluchači jeho slova dostanou sílu otevřít mu své srdce.

Mezi těmito posluchači jsme i my.

6. Ježíš svým učedníkům půst doporučuje (Mt 6,16).

Říká, že až jim bude ženich vzat, tehdy se budou postit. Půst tedy oživuje zbožnost a horlivost.

7. Skutky apoštolů připomínají také skutky půstu (13,2; 14,23).

Apoštol Pavel se nespokojuje s tím, že snáší hlad a žízeň, když to okolnosti vyžadují, ale přidává k tomu i časté dobrovolné půsty (2 Kor 6,5; 11,27).

Ježíš totiž řekl, že účinnost některých apoštolských činů závisí na modlitbě a půstu (Mt 17,21).

8. Církev požaduje půst jako formu pokání a také vnitřního očištění.

V prefaci IV postní doby se říká: „Postním půstem krotíš naše vášně, pozvedáš ducha, dáváš sílu a uděluješ odměnu.“

9. Svatý Tomáš Akvinský (Summa theologiae, II-II, 147,1) shrnuje různé významy půstu a říká, že se praktikuje především ze tří důvodů.

Za prvé, aby potlačil žádosti a neuspořádané vášně, které se tak oslabují.
Svatý Jeroným píše: „Bez Ceres a Bakcha Venuše chladne“ (Contra Jovin., 2) – tedy že střídmost v jídle a pití oslabuje smilstvo.

Za druhé, aby disponoval duši k rozjímání o nejvyšších skutečnostech a jakoby říkal, že po nich má větší hlad než po věcech hmotných.

Za třetí, jako zadostiučinění za hříchy. Obrácení totiž není pouze vnitřní skutečnost, ale zahrnuje celého člověka, i jeho tělo, jak čteme u proroka Joela: „Obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! “ (2,12).

Liturgie církve, jak jsme viděli, přidává ještě další důvod: dáváš sílu a uděluješ odměnu.

Tento důvod je nejzřetelnější v Ježíšově půstu. On nepotřebuje uspořádat své vášně ani přijmout zvláštní zjevení, ale postí se, aby činil zadost za hříchy lidstva, jehož hlavou a Spasitelem je Kristus, a také aby vyprosil sílu otevřít srdce těch, kteří brzy začnou naslouchat jeho kázání.

10. Dalo by se říci, že tím, že půst vede k určitému odstupu od sebe sama, nepřímo vytváří podmínky k větší otevřenosti vůči druhým.

Nehledě na to, že někdy půst přímo posiluje modlitbu za bližní a spolupracuje na smíření a obrácení.

Moje odpověď přichází jistě se značným zpožděním. Doufám však, že Vám může posloužit pro příští postní dobu nebo alespoň pro Váš osobní život a pro duše, které jsou Vám svěřeny.

Srdečně oplácím Vaši vzpomínku při mši svaté, srdečně Vás zdravím a přeji Vám požehnanou a plodnou službu.

Otec Angelo

Questo articolo è disponibile anche in: Italština Němec Ruština