Dotaz

Drahý otče Angelo,

jmenuji se Marco a děkuji Bohu za tuto milost, že je možné najít kněze, kteří dávají svůj čas k dispozici nám věřícím.

Po cestě víry kráčím už několik let. Zvláště po poměrně silném povolání od Pána jsem se začal k němu vážně obracet a obracet také svůj život.

Každý den čtu Písmo a snažím se také každý den účastnit mše svaté. Ne vždy však rozumím významu Písma, i když se snažím vytrvat a dál číst.

Někdy jsou však některé věty, které Pán opakuje, jejichž teologický význam nedokážu plně pochopit. Zvláště jako v nedělním evangeliu, když mluví o lidech, kteří se budou snažit vstoupit do království, ale Pán řekne:
“Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.”

To, že budou vyhnáni ven a že „tam bude pláč a skřípění zubů“, k čemu přesně odkazuje?
Je tím myšlen očistec, nebo peklo?

Mnohokrát děkuji za pozornost.

Marco

Odpověď kněze

Milý Marco,

1. Srdečně sdílím tvou radost z toho, že jsi setkal s Pánem a odpověděl na jeho volání.

Neodpovídáš mu jen touhou svého srdce, ale především skutky, protože toužíš se s ním setkávat každý den ve mši svaté, která se bezpochyby stala nejvyšším a nejplodnějším okamžikem tvého dne.

Tam na tebe Pán každý den čeká a obnovuje tě v srdci i v mysli. Jsem přesvědčen, že už si bez toho nedokážeš svůj život představit.

Je to jedna z nejkrásnějších milostí, které jsi dosud ve svém životě obdržel. Každý den přijímáš nová světla a nové inspirace. Každý den opakuješ zkušenost emauzských učedníků, kteří si říkali: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“


Mám radost také z toho, že každý den čteš Písmo, protože i tohle je konkrétní způsob, jak se setkávat s Pánem. Když totiž otevřeš tuto knihu, uskutečňuje se setkání. On se přibližuje a zatímco ty upíráš pohled na to, co je tam napsáno, On k tobě mluví, otevírá ti mysl a znovu rozněcuje tvé srdce.

Křesťanský život spočívá především v tomto vnitřním životě: ve vnitřních světlech, v horlivosti, ve svatých citech, které pak – aniž si to člověk uvědomuje – postupně proměňují celý náš život i naše jednání.

2. Nyní přicházím k vysvětlení verše, který jsi citoval a který je velmi bohatý významem.

Nejprve bych chtěl našim čtenářům připomenout, že Pánovo poučení začalo otázkou, kterou mu položil jeden zákoník: „Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?“

Ježíš odpověděl výzvou, aby se lidé snažili vejít úzkou branou. Potom varuje, že mnozí se budou snažit vejít, ale nevejdou, protože tato úzká brána nezůstává otevřená navždy – v určité chvíli se zavře. A tehdy se může stát, že někteří zůstanou z nebe vyloučeni.

Ti, kdo přijdou pozdě, budou naléhavě klepat a prosit Pána, aby otevřel. Jako důvod uvedou, že s ním byli v blízkém vztahu: „Vždyť jsme s tebou jedli a pili a učil jsi u nás na ulicích!“

Ale zevnitř Pán odpoví: „Nikdy jsem vás neznal. Pryč ode mě, kdo děláte nepravosti! “

3. Jak vidíš, Pán nezaručuje věčnou spásu jen proto, že jsme pokřtěni nebo že chodíme na mši svatou či posloucháme kázání.

Nezastupitelným prvkem pro spásu je stav milosti.

A stav milosti lze ztratit i jediným smrtelným hříchem.

Ježíš tedy neříká: „Dělejte si, co chcete; vy, kdo jste pokřtěni, máte ráj zajištěn.“

Nechme tuto představu muslimům, kteří jsou přesvědčeni, že jen proto, že jsou muslimy, půjdou do ráje – i kdyby byli největšími zločinci nebo nejzvrácenějšími lidmi na světě.

Nechme tuto představu protestantům, kteří říkají: „Stačí samotná víra. I kdybys páchal ty největší hříchy a vytrval v nich až do konce, jen proto, že máš víru, jsi spasen.“

Ne – to Pán neřekl.

Pán neřekl, že stačí víra nebo že stačí být pokřtěn, aby člověk vstoupil do nebe. Je nutné být jeho přítelem. A jeho přítelem je člověk tehdy, když žije v milosti, v souladu myšlení i vůle, se srdcem otevřeným lásce k Bohu i k našemu bližnímu.

4. „Vy budete vyhnáni ven, tam kde bude pláč a skřípění zubů.“ Tento výraz jednoznačně označuje peklo.

Ti, kdo jdou do očistce, nejsou vyhnáni ven. Jsou již Bohem přijati, ale – dovolíš-li mi ten výraz – zatím musí zůstat v předsíni a postarat se o to, aby svatební šat, který už mají na sobě, byl dokonale čistý a bez poskvrny. Vždyť do nebe „nic nečistého nevejde“ (Zj 21,27).

Přeji ti, abys pokračoval na cestě, kterou ti Pán s takovou silou a zvláštní něžností lásky ukázal.

Ujišťuji tě o své modlitbě, srdečně tě zdravím a žehnám ti.

Otec Angelo

Questo articolo è disponibile anche in: Italština Němec Ruština