Dotaz
K čemu slouží modlit se za někoho?
Jestliže se s vírou modlím k Bohu, aby uzdravil člověka nemocného rakovinou, a on se uzdraví, pak je to proto, že Bůh mou prosbu vyslyšel.
Ale jestliže se já s VÍROU modlím k Bohu a nemocný člověk zemře, jakou odpověď dostanu od kněží?
1. „Bůh ho ve svém plánu chtěl mít u sebe na věčnosti.“ Modlitba má být především dialogem s Bohem. Cílem modlitby je vstoupit do vztahu s Bohem. Výrok „Proste a bude vám dáno“ tedy ve skutečnosti znamená: „Modlete se a vstoupíte se mnou do vztahu.“
2. Bůh má vyšší mysl a neomylný plán a všechno činí dobře. Jestliže Bůh dopustí smrt dítěte, pak proto, že to má v univerzálním plánu smysl, který nám lidem není dáno pochopit. Jen Bůh ví proč. Jestliže tedy máme skutečnou víru, musíme důvěřovat, že Bůh jedná k dobru, i když lidsky nechápeme smysl toho, co se děje.
3. Jestliže se modlíš, aby Tizio nezemřel, a přesto Tizio zemře, pak tvé modlitby nebyly zbytečné: Bůh je použije k tomu, aby ti pomohl lépe snášet Tiziovu smrt.
Jinými slovy: Bůh ve skutečnosti naše modlitby nikdy nevyslyší (ledaže by se shodovaly s jeho vůlí; v tom případě by se však to, co jsme žádali, stejně stalo), protože Bůh nakonec dělá to, co se rozhodl učinit předem, podle „plánu“, který předem stanovil pro každého z nás.
Buď tedy není pravda, že nás Bůh všechny předurčil ke konkrétnímu plánu, a pak by měl naše prosby vyslyšet, když je konáme s VÍROU.
Nebo nás Bůh skutečně jednotlivě předurčil podle SVÉ VŮLE, a pak s tím nemůžeme vůbec nic udělat.
Jestliže je pravdivá druhá možnost, tedy že všechno je už v Boží mysli rozhodnuto: k čemu je modlitba, když Bůh stejně udělá to, co už rozhodl nebo co považuje za nejlepší, bez ohledu na naše prosby?
Modlila jsem se mnoho za různé úmysly, myslím, že jsem prosila o dobré věci, neprosila jsem o výhru v loterii. Modlila jsem se za uzdravení otce, prosila jsem za smíření jedné rodiny, prosila jsem za obrácení ateisty, prosila jsem za uzdravení dítěte.
Modlila jsem se měsíce a měsíce neúnavně, modlila jsem se jako dotěrná vdova z evangelia, a přesto mě Bůh nevyslyšel. Jeden kněz mi řekl, že Bůh jedná podle své vůle.
A tak se ptám, k čemu je modlitba, když modlitba stejně nijak neovlivňuje Boží rozhodnutí.
Jestliže naše modlitba nemůže ŽÁDNÝM způsobem ovlivnit to, co se Bůh už rozhodl učinit, pak Ježíš neměl říkat „Proste a bude vám dáno“, ale měl říci: „Modlete se, abyste dokázali přijmout Boží vůli.“
Odpověď kněze
Drahá,
1. modlitba rozhodně neslouží k tomu, abychom ovlivňovali Boha nebo ho přiměli změnit názor. Kdybychom se takto modlili, byli bychom pouze domýšliví: jako bychom si mysleli, že Bůh neví, co potřebujeme, nebo že by nám nechtěl dát vždy to největší dobro.
2. Proto nás Bůh, když se vtělil, naučil modlit se takto: „Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.“
3. Z toho tedy chápeš, že modlitba neslouží k tomu, aby se změnil Bůh, ale aby se změnili my: abychom v sobě vytvářeli ty dispozice svatého života, které nám umožňují přijímat milosti, jež nám Bůh od celé věčnosti rozhodl dát.
4. Svatý Tomáš je v tomto bodě velmi jednoznačný a říká:
„Úmyslem modlitby není změnit řád ustanovený Bohem; modlíme se proto, abychom obdrželi to, co se Bůh rozhodl uskutečnit skrze modlitby svatých duší.“ (Summa theologica, II-II, 83, 2)
5. Je třeba také říci, že se můžeme a musíme modlit i za druhé. Může se však stát, že se druzí nedisponují k přijetí milostí, které jim Pán chce udělit, protože nechtějí změnit svůj život.
6. Dobra, která nám Pán chce dát, nám dává vždy na rovině věčného života.
On sám řekl: „Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši?” (Mt 16,26)
7. O mnoha úmrtích mladých lidí lze skutečně říci to, co čteme v Knize moudrosti: „Protože se líbil Bohu, Bůh jej miloval, a protože žil mezi hříšníky, byl přenesen. Byl vzat, aby špatnost nezměnila jeho smýšlení a lest nesvedla jeho duši.“ (Mdr 4,10–11)
8. Nakonec je třeba připomenout, že Pán nám nejraději dává dobra, která trvají navěky, totiž ta, která se týkají milosti a svatosti. On sám řekl: „Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.“ (Mt 6,33)
Časné statky nám Bůh dává jen tehdy, slouží-li našemu duchovnímu dobru.
Svatý Augustin říká: „Kdo se s vírou modlí za potřeby tohoto života, může být z téhož milosrdenství vyslyšen i nevyslyšen, protože lékař ví lépe než nemocný, co je pro nemocného dobré.“
A svatý Tomáš dodává: Proto nebyl svatý Pavel vyslyšen, když prosil, aby byl zbaven ostnu v těle, protože to pro něj nebylo vhodné.Jestliže je však to, oč se žádá, užitečné ke svatosti toho, kdo se modlí, jako nezbytný prvek jeho spásy, pak si to zaslouží nejen modlitbou, ale i jinými dobrými skutky. A tehdy neomylně obdrží to, oč prosí, ovšem v pravý čas: ‚neboť, jak poznamenává svatý Augustin, některé věci nejsou odepřeny, ale jsou odloženy, aby byly dány v pravý čas‘.“
(Summa theologica, II-II, 83, 15, ad 2)
Doufám, že jsem vnesl do tvé mysli trochu světla a dal ti pokyny, abys se nemodlila jako pohané, ale tak, jak si přeje Pán.
Srdečně tě zdravím, pamatuji na tebe před Pánem a žehnám ti.
otec Angelo
