Dotaz
Drahý otče Angelo,
nedávno jsem objevila tyto webové stránky a čerpám z nich veliký duchovní užitek, i když s velkou bolestí.
Přiznávám ze své nevědomosti, že nejsem příliš zběhlá v poznání slova Páně, ale snažím se to postupně napravovat…
Můj dotaz je následující… jsem rozvedená a žiji ve společné domácnosti s rozvedeným mužem, rovněž bez dětí. Pocházím z rodiny s pevnými katolickými kořeny, ale z mnoha důvodů, které zde nebudu uvádět, jsem ve svých sedmnácti letech po smrti otce ztratila víru a znovu jsem ji nalezla teprve před několika lety v důsledku deprese, která mi přinesla mnoho utrpení.
Když jsem uzavírala manželství, byla jsem mladá a nezralá a nechci se ospravedlňovat, ale nebylo to manželství, v něž bych věřila. Říkám to dnes s odstupem času, ale nyní je už vše minulostí
Ani když jsem poznala tohoto muže, s nímž nyní žiji, nebyla jsem věřící…
Nyní jsem na cestě víry (ještě velmi dlouhé), pravidelně chodím na mši svatou, dokonce i více než dvakrát týdně, modlím se při každé příležitosti, někdy se modlím až čtyři růžence denně, přihlásila jsem se k dominikánskému růžencovému hnutí… ale jsem sužována tím, že vzhledem k tomu, že žiji ve společném soužití, nemohu přijmout rozhřešení ve svátosti smíření ani svaté přijímání, a že i když se modlím, nebudu vyslyšena ani přijata v ráji, protože setrvávám v hříchu, a že mé modlitby budou zbytečné, stejně jako skutky dobra, které se snažím konat, a snaha měnit své nedostatky, abych se více přiblížila vůli Pána…
Ptám se však: je hříchem milovat a být milována tak, jak jsem nikdy dříve nebyla?
Děkuji Vám za čas, který mi věnujete… připomínejte mne prosím Pánu, velmi to potřebuji… prožívám dobu vnitřního smutku a jedině modlitba mi přináší útěchu.
Cinzia
Odpověď kněze
Drahá Cinzio,
1. velmi se raduji z tvé cesty víry. Jsem si jist, že ti přináší mnoho vnitřního světla a velkou sílu. Modlitba se stává nedílnou součástí tvého života a už se bez ní neobejdeš.
A přesněji řečeno: není to ani tak modlitba, bez níž se už neobejdeš. Je to On, Kristus, bez něhož se už neobejdeš. Nemůžeš žít bez Něho, bez jeho blízkosti, bez spojení s tajemstvími jeho života a bez spojení s jeho modlitbou.
I ty můžeš spolu se svatým Augustinem říci: Pozdě jsem si tě zamiloval,kráso tak pradávná a tak nová,pozdě jsem si tě zamiloval! (Modlitba sv. Augustina)
2. V situaci, v níž se nacházíš, jak sama správně uznáváš, nemůžeš přijímat svaté přijímání ani obdržet rozhřešení ve zpovědnici.
Avšak Boží milosrdenství tě zasáhlo jinými cestami. Pán tě neopustil, naopak, v jistém smyslu tě k sobě ještě více přivinul!
Jistě žiješ v „situaci“, která je z křesťanského hlediska nepravidelná. Ale víme, že Bůh má mnoho cest, jak sdělovat svou milost těm, kdo nejsou pokřtěni, i těm, kteří, ačkoli jsou pokřtěni, žijí v nepravidelné situaci. Jedno latinské rčení říká: „gratia non alligatur sacramentis“ (milost není vázána výlučně na svátosti).
3. Píšeš mi, že tě trápí skutečnost, že nemůžeš obdržet rozhřešení ani přijímat svaté přijímání a že se obáváš, že tvé modlitby nejsou vyslyšeny ani přijaty v ráji, protože neustále setrváš v hříchu, a že tvé modlitby i skutky dobra jsou zbytečné.
Je pravda, že nemůžeš být rozhřešena ve zpovědi ani přijímat svaté přijímání. Ale vždy můžeš konat duchovní přijímání.
A není pravda, že by tvé modlitby nebyly vyslyšeny.
Bůh naslouchá i modlitbám hříšníků, jak se to stalo u celníka, o němž mluví evangelní podobenství.
Modlitby hříšníků nemají nadpřirozenou záslužnost (to znamená, že nepřinášejí zásluhy pro věčný život), avšak není řečeno, že by nebyly vyslyšeny.
Navíc do hlubin srdce vidí pouze Pán. Nepodléhej tedy zoufalství. Pokračuj ve svém křesťanském životě tak co jsi mi popsala (častá účast na mši svaté a modlitba mnoha růženců).
Pokud jde o svatý růženec, papež Jan, který se modlil celý růženec každý den, napsal: „toto bude můj nejlepší pas“, totiž – k cestě do ráje.
A jsem přesvědčen, že tomu tak bude i u tebe.
4. Pro dosažení větší vnitřní pokoje ti také říkám, že není chybné obrátit se na církevní soud a zjistit, zda neexistují dostatečné důvody k prohlášení předchozího manželství za neplatné. V takovém případě byste ty i tvůj partner mohli dát svůj stav do souladu s učením církve a přijímat svátostné rozhřešení a svaté přijímání.
5. Nakonec předpokládám, že víš i toto: pokud dvě osoby žijí ve společném soužití a z mnoha důvodů se nemohou vrátit zpět, ale žijí jako bratr a sestra, mohou přijímat svátostné rozhřešení a svaté přijímání.
Svaté přijímání však budou přijímat tam, kde nejsou známi, aby nevzniklo pohoršení mezi věřícími. Ti by si totiž mohli myslet, že je nyní možné přijímat svaté přijímání i v případě rozvedených znovu sezdaných či spolu žijících, aniž by byli povinni věřit, že vy dva žijete jako bratr a sestra.
Buď si jista, že na tebe pamatuji v modlitbě.
Zdravím tě a žehnám ti.
otec Angelo
